• Historická doba: Nelze určit, protože dílo vychází z pověr slovanského folklóru – v díle je patrných duch národního obrození a Romantismus
• Další autoři:
Bratři Grimmové: podobné hledání podkladů k dílům; podobná myšlenka, že za každou špatnou věc následuje trest
Karel Hynek Mácha – Máj
Božena Němcová – Babička
• Umělecký styl: Poezie
• Umělecký směr: Romantismus – kvůli tajemnému prostředí a konfliktu mezi jednotlivými postavami
• Charakteristika hlavních postav:
V celé sbírce básní je dominantní a patrný kult ženy, tedy hlavními postavami jsou vesměs matky a jejich děti. Ty jsou potrestány za své špatné činy, a to ať je udělaly úmyslně (Vodník), či ne (Polednice). Ostatní postavy jsou typičtí lidé, u kterých je zvýrazněn fakt, že hodně chybují
• Charakteristika vypravěče: Básně jsou psané er-formou, jen na konci básně Kytice je ich-forma
• Prostředí díla: Venkov
• Hlavní myšlenka díla: Autor oživuje staré slovanské báje a pověsti. Jeho hlavní myšlenkou je potrestat postavy (v drtivé většině žen) za jejich špatné skutky. Mnohdy je trest neúměrný prohřešku. Vyzdvihuje myšlenku, že za každou chybu, či špatný skutek, by měl následovat krutý trest. Také se objevuje motiv matky a dítěte, které například v básni Vodník neuposlechne rad své matky a skončí špatně.
Charakteristika výstavby díla:
• Žánr: Lyricko-epická balada
• Jazyková forma: Spisovná čeština doplněná o lidová slova a přirovnání. Velmi pěkná popsání charakterů postav a okolí, ve kterém postavy vystupují
• Básnické prostředky:
metafory, personifikace, popisy, opakování výrazů (např. nech mne, nech mne zase jít), úsporné sloky a výrazný rým
• Jazykové prostředky: Jazyk je používán spisovný velmi blízký lidovému. Obsahuje metafory, personifikace, opakování výrazů. Rýmy jsou zde výrazné a sloky úsporné. Děj se odehrává v krátkém časovém sledu. Autor využívá Archaismů – pašije a knižních výrazů – dítky.
• Popis jednotlivých balad:
Celkem 13 básní/12 balad
Kytice: Symbol mateřídoušky na hrobě mrtvé matky jako útěcha pro sirotky
Poklad: Porušení přírodních zákonů, zakročují nadpřirozené síly: Velký pátek, otevírají se
brány k pokladům, matka v touze o bohatství zapomene dítě v jeskyni, po roce se pro dítě vrátí, pokladů kolem již si nevšímá
Svatební košile: Porušení přírodních zákonů, zakročují nadpřirozené síly: Život vyhrál nad smrtí. Dívka se modlí, aby se její milý vrátil, jinak se prý zabije. Mrtvý si pro ni přijde v noci a unáší ji na hřbitov, že si ji vezme. Cestou zahazuje všechny symboly boha – modlitební knížky, růženec i křížek po matce. Dívka si uvědomí, že to již není její milý, schovává se v budově s mrtvolou. Mrtvola ovšem obživne a poslouchá jak rozkazy milého, tak dívky. Dívka se modlí, chce odčinit své hříchy. Nakonec přichází rozbřesk a mrtvola opět umře. Po milém již není ani vidu, ani slechu.
Polednice: Matka volá ve vzteku na své neposlušné a uplakané dítě Polednici. Polednice se však opravdu objeví a matka se snaží své dítě před ní zachránit. Když otec přijde po práci domů, uvidíme svou ženu s mrtvým, zalknutým dítětem na jejich prsou.
Zlatý kolovrat: Pohádka, dobro vítězí nad zlem: Královi se zalíbí dívka, chce si ji vzít, má ale macechu a nevlastní sestru. Ty ovšem dívku vylákají, zabijí ji a rozřežou na kusy. Manželkou krále se stane druhá dcera. Stařec dívku oživí, prodává za její části těla věci, jednou z nich je i zlatý kolovrat. Čin je prozrazen, mrtvá dívka oživena a druhá dcera s matkou zabité stejným způsobem, jakým ony zabily ji.
Štědrý den: Uskutečňuje se předem daný osud, porušení přírodních zákonů: Dvě sestry o Štědrém večeru prosekaly led, aby nahlédly do své budoucnosti. Vidí svatbu Hany a smrt Marie. Tato věštba se splní. Využití lidových obyčejů – o budoucnosti jen snít.
Holoubek: Vítězství dobra nad zlem. Mladá žena zabila svého muže a později se vdala. Byla šťastná. Nad hrobem manžela zpíval holub o její vině. Výčitky svědomí ji dovedly k sebevraždě.
Záhořovo lože: Zde se projevuje boží moc, vina je odpuštěna, ale až po trestu, spojitost s Máchou.: Mladý poutník jde do pekla, jeho otec ho zaprodal. Potkává se Záhořem, zločincem, který všechny, kteří jdou kolem, zabije. Poutníka pustí pod podmínkou, že mu pak jeho cestu vylíčí. Když se tak stane, Záhoř je vystrašený z toho, co ho v pekle čeká. Své zločiny odčiní devadesátiletým pokáním. Obrost mechem, vyrostla z něj jabloň. Poutník ho jako stařec s mladíkem, který mu pomáhá „přijdou navštívit“. Je mu odpuštěno.
Vodník: Záleží na morálce, provinění se trestá, střet dvou mateřských lásek: Mladá dívka neuposlechla matku a šla k rybníku. Díky tomu, že se pod ní propadlo chabé molo, utopila se a stala se manželkou vodníka a měla s ním syna. Svou matku již měla zakázáno navštívit. U vodníka si nakonec vyprosila její návštěvu pod podmínkou, že se vrátí do určité hodiny a dítě nechá s ním. Dívka se nechce vrátit, ovšem poté co slyší pláč svého syna, chce ven, zpátky k vodníkovi. Matka jí to nedovolí a vodník před dveřmi matčina domu dítě zabije, ovšem před tím dívku několikrát varuje a přemlouvá ji, ať jde zpátky k němu.
Vrba: Mladá žena byla spoutaná s vrbou. Její muž vrbu pokácel, žena zemřela. Muž vyrobil kolébku z vrbového dřeva, která měla nahradit matčino náručí a píšťalku, která nahrazovala její hlas.
Lilie: Dívka se převtělila do lilie, zalíbila se jistému muži a ten si ji vzal. V noci byla dívkou. Muž ji chrání před sluncem zdí. Když odjede, jeho matka zboří zeď a lilie zahyne.
Dceřina kletba: Rozmluva matky s dcerou, která zabila své dítě a chce se oběsit. Proklíná svého svůdce i matku.
Věštkyně: Víra v budoucnost národa, vlastenectví. Uskutečňuje se předem daný osud.: Libuše předvídá dějiny českého národa
